Severoitlaské jezero Lago di Como vás překvapí idylickou polohou mezi horami i příjemnou teplotou vody. Koupání s výhledy na vrcholy pokryté sněhem patří k nejromantičtějším zážitkům , které vám může Evropa nabídnout. Como se zakusuje do jižního předhůří Alp, které brání přílivu studeného vzduchu od severu, a díky tomu zde panuje mírně vlhké a teplé podnebí. Voda v jezeře, navzdory tomu, že je ledovcového původu a patří k nejhlubším v Evropě, se ohřeje v červenci na 24 i více stupňů.

Vzpomínka na Montepulciano v regionu Toskánsko ... video podbarvené brnkáním pouličního kytaristy - nebylo možné odolat a nenatočit tu poklidnou atmosférku. :) Další části videa je z piazza grande a jeho věž na radnici. Na věži jsou dva zvony, na které se nesmí zvonit srdcem, je ale možné poťukat prsty - což jsem také udělal :) 

Vlevo nahoře Piazza del Campo - největší náměstí v Sieně, na kterém se 2x za rok dělají koňské závody. Velká událost, kterou zná skoro celý svět. Siena je zajímavé město s mnoha příběhy a povídkami.

Trh v Montepulcianu. Spousta ovoce, zeleniny, sýrů, uzenin, bylinek. K tomu oblečení (hodně tmavé a ponuré, pro mě nezajímavé), boty, drogerie až po takové speciality jako štětka na čištění mezižebrových prostor radiátoru ... prostě vše co vás napadne :) Podobné jako v ČR, jen se tu mluví jiným jazykem :)

Asi se vám to nikdy nestane, ale kdybyste byli v Toskánsku a někdo se vás zeptal, jestli se chystáte i do města Orvieto, tak řekněte "určitě ano". Je to město s velkým historickým centrem, takže se snadno ztratíte ve změti uliček (takže si vemte papírovou mapu nebo google mapu - pokud milujete bloudění, tak ji neberte :) ).

Vesnice, která umírá - Civita di Bagnoregio. Leží na sopečném pahorku a je to snad jedno z nejrustikálnějších míst v Itálii vůbec. Do vesnice je těžké se dostat. Jednak je těžké dostat se vůbec na parkoviště na skále vedoucí k vesnici samotné a pak musíte přejít dlouhý můstek, abyste konečně prošli vesnickou branou, kterou stejně jakou celou vesnici postavili Etruskové před asi 2500 lety.

Náhorní plošina Campo imperatore v plné své kráse. Vpravo dole je pastevecký přístřešek. Slouží pastevům jako útočiště při převodu dobytka před zimou ze severu na jih a po zimě z jihu na sever. Dělá se to tak už dlouhá staletí. Vrcholek Campo imperatore (2000 m.n.m.) - vlevo nahoře horská chata, vlevo dole nádherně oprýskaný hotel (za 50 euro tam můžete přespat - je to sice dost, ale je z něj fantastický výhled a je na naprosto výjimečném místě!), dole uprostřed kaplička, vpravo uprostřed hvězdárna. 

Perugia v Umrbrii - dnes krásné moderní a živé město se spoustou oblouků a s nekonečnými výhledy do dálek. Kdysi ale kruté město plné násilí - když jste se ve středověku prohřešili, hrozilo vám vyhození z palácových oken (viz foto), v lepším případě vás nechali umrznout zavěšeného v kleci (viz foto - tyč mezi dvěma sochami) a dalším pak setli hlavu a tu napíchli na bodce k tomu určené, které jsou připevněné na budovách v centru města (viz foto).

.Hladovění a následně mor vyhnal z opatství Abbazia di San Galgano cisterciánské mnichy. Stavělo se od roku 1218 celých 70 let, několik desítek let bylo užíváno a následně opuštěno (cca. roku 1500). Roku 1786 do opatství udeřil blesk a tím bylo zdevastováno a přišlo o zvonici a střechu. Nyní do něj proudí davy lidí a fotografů, i vy se můžete do něj podívat (za 3,5 euro) a to až do 23:30 hod. V noci je nasvícené a vypadá moc pěkně.

"Zabodl meč do skály a jeho kumpáni utrhli zlodějovi ruce," asi tak by zněly moderní titulky v Blesku. Ale ono to tak nějak bylo :) O čem mluvím? O místě, které se jmenuje Capella di San Galgano a Montesiepi. Tyto dva výjevy je možné vidět ve zdejší kapli (která je umístěna jen asi 1 km nad slavým "opatstvím bez střechy" Abbazia di San Galgano). Uprostřed kostela je v podlaze pod úrovní kámen a v něm zabodnutý meč.