Zajímavosti o Itálii a Italech:

SKVĚLÁ ZPRÁVA: telefonování, SMS a data jsou od roku 2017 za stejnou cenu jako v ČR!!!

Další tip se ukáže za: 8 sekund
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_2
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_1
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_4
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_3
previous arrow
next arrow

Itálie - zajímavosti o městech a vesnicích

Salento, Itálie, jižní apulie - charakteristika

Jižní Itálie je jiná, než průmyslový sever. Ani ne horší nebo lepší než severní, prostě jen jiná. Do srdce se mi už navždy zapsala provincie Salento v jižní Apúlii díky zářivě bílým domům kontrastujícím proti modré obloze, pohupujícímu se moři barvy azuru, silnému červenému vínu prosyceném sluncem a pohostinností místních lidí, které si dáte vždy při obědě. Země, posetá lesy starých olivovníků, tu má barvu rudou stejně jako víno.

Je to jako otřepaná fráze z nějaké reklamy, ale už vím, jaké by to bylo, kdyby v létě začal padat sníh — nekončící modrost oblohy a vyhřátost úzkých uliček ochladí stín padající z bílých stěn domů, v němž na dřevěných židličkách přímo na ulici sedí místní staroušci a babičky v černých zástěrách pozorující dění okolo. Brzy pochopíte, proč jsou lidé ze Salenta tak hrdí na svůj původ, na své moře, na svůj dialekt, kterému lidé ze severu nerozumí, na svůj "slavný" fotbalový klub Lecce, kterému v italské lize A fandí snad úplně každý z této provincie. Demonstrují to tričky všech barev, stylů a velikostí s nápisem Lecce 12. A proč právě 12? Fotbalové mužstvo má jedenáct hráčů a tím dvanáctým hráčem je publikum a lidé této provincie. Salento voní po rizotu z plodů moře, po jiskrách ohňů na noční pláži, po nezbytném opalovacím krému, po parfémech Italů, kteří jsou tady přesně takoví, jaké si je z filmů my středoevropané představujeme, po přítomnosti bez starostí, kterou tu žije úplně každý.

Je to tady bez nadsázky jako v reklamě na "to nejlepší z Itálie" — ohromná večeře pod noční oblohou posetou padajícímu hvězdami noci svatého Lorenza, které vám splní všechna tajná přání. U stolu se s vámi sejde celá patnáctičlenná rodina, zatímco vedle na stromě dozrávají pomeranče. A do toho všeho zní rytmus pizzicarely — typické hudby a tance jihu, který rozpohybuje úplně každého. Pro pizzicarelu je typický živý rytmus udávaný tamburínou, která je nejdůležitějším nástrojem.

Pravý tamburelista si na svou tamburínu namaluje pavouka — tarantellu — která je pro zdejší kraj typická, ale která má v místích lidových písních ještě jiný význam: přeneseně se říká, že pokud vás tarantella kousne, zamilujete se. Mě tarantella kousla dost silně, protože tenhle kraj a lidi jsme si opravdu zamilovala a nebylo vůbec lehké ten ráj na zemi, kde každý žije jen přítomností, prázdninami, dobrým jídlem a silným vínem, opustit.

Zdroj textu.