Jako jižní část Itálie označujeme spodní část Itálie - tvoří jakousi botu s podpatkem. Špička směřuje k Sicílii a podpatek je poloostrov Gargano. Hlavní část italské boty tvoří regiony Puglia, Basilicata a Calabria. 

Směrem na jih leží v srdci Itálie region Emilia-Romagna, který se stal centrem poválečného průmyslového rozvoje a životní úroveň jeho obyvatel je srovnatelná s úrovní v Piemontu a Lombardii. Je však také tradiční baštou italské levice. Jeho pobřeží mají v oblibě italští turisté a město Rimini patří mezi nejuvolněněj ší a nejmódnější italská přímořská letoviska a může se pochlubit bohatou klubovou scénou. Lépe však uděláte, pokud vynecháte pláže a zaměříte se na starobylá kulturní centra Ravenou, Parmu a správní středisko regionu Bolognu, jedno z nejrušnějších a historicky nejzajímavějších měst v Itálii, které však turisté často neprávem přehlížejí.  

Centrální Itálie asi nejlépe odpovídá obvyklým představám o zemi jako takové. Toskánsko je se svou nesmírně malebnou zvlněnou krajinou a historickými městy Florencií, Pisou a Sienou, plnými památek a uměleckých děl, jedním z nejnavštěvovanějších regionů. Sousední Umbrie má podobný charakter, ale zavítá sem celkově méně turistů, přestože každoročně přijíždí hodně lidí do zdejších měst Perugie, Spoleta a Assisi. Východněji ležící region Marky čeká zřejmě časem stejný osud, ale v současnosti je turistickým ruchem poměrně nedotčený. Perlami tohoto regionu jsou města Urbino a Áscoli Piceno.

Jižně od Marek se okolo nejvyšího apeninského masivu Gran Sasso d´Italia rozkládají regiony Abruzzy a Molise. Tyto od evropské pevniny dosti vzdálené kraje mají již poněkud jižanský charakter, obzvláště Molise, podobně jako Lazio na západě, chudý a občas zanedbávaný region, jehož zvrásněná krajina kontrastuje s pěstěnými, kultivovanými oblastmi ostatních centrálních regionů. Výjimečné postavení zaujímá v Laziu Řím, hlavní město Itálie, které přitahuje davy turistů. Nenáleží k severu ani k jihu, jeho obyvatelé jsou hrdí a stojí stranou rozmíšek mezi ostatními obyvateli země. Řím je úchvatné město, které se nepodobá žádnému jinému a v počtu historických památek překonává všechna ostatní italská města.

Pravý jih Itálie začíná jižně od Lazia regionem Kampánie, nejjižnější oblastí navštěvovanou větším počtem turistů. Středisko regionu Neapol je nezapomenutelné město, které je duchovním centrem italského jihu. Nedaleko se nacházejí unikátní pozůstatky starověkých měst Pompejí a Herculanea a také nejkrásnější pás italského pobřeží v okolí města Amalfi. Basilicata a Kalábrie, pokrývající nárt a palec italské "boty", jsou drsnější, ale přesto zajímavé regiony, které soustřeďují méně uměleckých památek, ale zato mají nádhernou krajinu a tiché, turistikou nepoznamenané pobřežní oblasti. Region Apulie, ležící v "podpatku" Itálie, také nabízí nedoceněné krásy, především půvabnou krajinu na poloostrově Gargano, jižanský duch správního střediska Bari a nádheru originální barokní architektury města Lecce. Ostrov Sicílie si žije svým vlastním životem. Skrývá mnoho zajímavého, především nesmírně rozmanité, nádherné architektonické památky - od cenných pozůstatků kdysi slavných řeckých starověkých měst přes středověké stavby mísící vlivy byzantské, arabské a normanské až po osobité barokní budovy. Najdete zde rovněž krásná přímořská letoviska, mezi nimiž vynikají Taormina a Cefalu, a okouzlující horské scenerie. Pokud přij edete až sem na jih, budete blíže Africe než Milánu, jak poznáte na podnebí i místní kuchyni - na západě ostrova je kuskus součástí většiny jídel. Ostrov Sardinie je svou podstatou také vzdálený italské p evnině, zejména to platí o jeho dosud neobjeveném vnitrozemí, a nepochybně vás uspokojí návštěva zdejších krásných pláží, které patří k nejlepším v Itálii.

Severní Itálie je objevenou částí této země. Regiony Piemont a Lombardie na severozápadě představují nejrozvinutější a nejkosmopolitnějšíčásti země a jejich správní střediska, Turín a Milán, jsou jejími nejbohatšími velkoměsty. Jižní oblasti obou těchto regionů jsou nížinaté a jednotvárná krajina zde není zvláště přitažlivá, ale jejich severním oblastem dodávají půvab Alpy, které poskytují vynikající podmínky pro lyžování a pěší turistiku. Také kraj kolem jezer v Lombardii představuje další turisticky vyhledávanou oblast. Malý pobřežní region Ligurie je odedávna známý jako Italská riviéra a každé léto bývá přeplněn mnoha turisty, kteří se rozhodli pro dovolenou na pláži. Přesto je Ligurie stále překrásným pásem pobřeží a její správní středisko Janov je rušný přístav s dlouholetou námořní tradicí. Nejvíce dramatických horských scenerií naleznete v malých severních regionech. V nejseverozápadnějším cípu Itálie se rozkládá dvojjazyčný region Valle d'Aosta, na jehož území se nacházejí některá z nejčastěji navštěvovaných lyžařských středisek. Tento region je lemován nejvyššími vrcholky Alp - Matterhornem a Mont Blankem. Na severovýchodě leží další dvojjazyčný region, Tridentsko-Horní Adiže, kde je národnostní odlišnost nejmarkantnější. V tomto regionu začíná pás pohoří Dolomity, ve kterém můžete navštívit největší italský národní park Stelvio, zahrnující jedny z nejkrásnějších přírodních scenerií v celé Itálii. Dolomity zasahují také do sousedních regionů Benátsko a Furlandsko-julské Benátsko. Hlavní pozornost turistů je však soustředěna na
jedinečné město Benátky, jehož historické památky jsou opravdu tak nádherné, jak se o nich traduje, počítejte ovšem s tím, že je nebudete obdivovat sami. Pokud se vám Benátky zdají příliš přelidněné, můžete zde navštívit další historická města - Veronu, Padovu a Vicenzu. Každé z nich vám může nabídnout mnoho zajímavého, přestože bývají často zastiňována svým oslnivým sousedem.

... severní Itálie chutná po vínu z všudypřítomných vinic, po ranním cappuccinu servírovaném z konvice mocca, která je pro Italy prakticky posvátná a kterou najdete v každé domácnosti v několika variantách, po smetanových sušenkách značky Mulino Bianco, po úzkých jednosměrkách ulic italských historických měst, po vůni čerstvých ryb z pátečního trhu, po bílém vynikajícím chlebu připomínajícím víc luxusní sladkost než doplněk k zakousnutí lehkého oběda, po asfaltu z rozpálené silnice či po modrých potazích křesel vlaků italských železnic. Noční obloha ozářená jasnými hvězdami ozařuje matným světlem vrcholky nedalekých Prealp, cimbuří luxusního hradu Castel Brando, v jehož restauraci si dáváte místní bílé víno Prosecco s ostrou příchutí severního větru z Alp. Severní Itálie má pro mě hořce sladkou chuť vzpomínek večeře s dávnými přáteli v romantické staré pizzerii.

Slavné Benátky s ještě slavnějšími kanály, po kterých se v gondolách vozí davy Japonců nebo páry obtloustlých bohatých, a hlavně zamilovaných Američanů. Přes davy proudících turistů to město má opravdu okouzlující atmosféru, stačí jen zajít do některé z postranních uliček, kde vás před vchodem do obydlí místních "domorodců" zastaví až starožitně krásné dveře s kovovým klepadlem ve tvaru lví hlavy. Lev je přítomný vlastně úplně všude — byl symbolem bohatých dóžat a teď je symbolem provincie Veneto. A všude se mísí víra s uměním — nespočet starých kostelů a chrámů zdobí práce starých mistrů, před kterými zůstanete pokorně stát v posvátném úžasu.

Severní Itálie — to jsou butiky Gucci, Emporio Armani, Prada v každém větším městě... a obchody Benettonu (vyráběného v nedalekém městě Treviso) téměř v každém městě.

Zdroj textu.