Severní Itálie je objevenou částí této země. Regiony Piemont a Lombardie na severozápadě představují nejrozvinutější a nejkosmopolitnějšíčásti země a jejich správní střediska, Turín a Milán, jsou jejími nejbohatšími velkoměsty. Jižní oblasti obou těchto regionů jsou nížinaté a jednotvárná krajina zde není zvláště přitažlivá, ale jejich severním oblastem dodávají půvab Alpy, které poskytují vynikající podmínky pro lyžování a pěší turistiku. Také kraj kolem jezer v Lombardii představuje další turisticky vyhledávanou oblast. Malý pobřežní region Ligurie je odedávna známý jako Italská riviéra a každé léto bývá přeplněn mnoha turisty, kteří se rozhodli pro dovolenou na pláži. Přesto je Ligurie stále překrásným pásem pobřeží a její správní středisko Janov je rušný přístav s dlouholetou námořní tradicí. Nejvíce dramatických horských scenerií naleznete v malých severních regionech. V nejseverozápadnějším cípu Itálie se rozkládá dvojjazyčný region Valle d'Aosta, na jehož území se nacházejí některá z nejčastěji navštěvovaných lyžařských středisek. Tento region je lemován nejvyššími vrcholky Alp - Matterhornem a Mont Blankem. Na severovýchodě leží další dvojjazyčný region, Tridentsko-Horní Adiže, kde je národnostní odlišnost nejmarkantnější. V tomto regionu začíná pás pohoří Dolomity, ve kterém můžete navštívit největší italský národní park Stelvio, zahrnující jedny z nejkrásnějších přírodních scenerií v celé Itálii. Dolomity zasahují také do sousedních regionů Benátsko a Furlandsko-julské Benátsko. Hlavní pozornost turistů je však soustředěna na
jedinečné město Benátky, jehož historické památky jsou opravdu tak nádherné, jak se o nich traduje, počítejte ovšem s tím, že je nebudete obdivovat sami. Pokud se vám Benátky zdají příliš přelidněné, můžete zde navštívit další historická města - Veronu, Padovu a Vicenzu. Každé z nich vám může nabídnout mnoho zajímavého, přestože bývají často zastiňována svým oslnivým sousedem.

 

... severní Itálie chutná po vínu z všudypřítomných vinic, po ranním cappuccinu servírovaném z konvice mocca, která je pro Italy prakticky posvátná a kterou najdete v každé domácnosti v několika variantách, po smetanových sušenkách značky Mulino Bianco, po úzkých jednosměrkách ulic italských historických měst, po vůni čerstvých ryb z pátečního trhu, po bílém vynikajícím chlebu připomínajícím víc luxusní sladkost než doplněk k zakousnutí lehkého oběda, po asfaltu z rozpálené silnice či po modrých potazích křesel vlaků italských železnic. Noční obloha ozářená jasnými hvězdami ozařuje matným světlem vrcholky nedalekých Prealp, cimbuří luxusního hradu Castel Brando, v jehož restauraci si dáváte místní bílé víno Prosecco s ostrou příchutí severního větru z Alp. Severní Itálie má pro mě hořce sladkou chuť vzpomínek večeře s dávnými přáteli v romantické staré pizzerii.

Slavné Benátky s ještě slavnějšími kanály, po kterých se v gondolách vozí davy Japonců nebo páry obtloustlých bohatých, a hlavně zamilovaných Američanů. Přes davy proudících turistů to město má opravdu okouzlující atmosféru, stačí jen zajít do některé z postranních uliček, kde vás před vchodem do obydlí místních "domorodců" zastaví až starožitně krásné dveře s kovovým klepadlem ve tvaru lví hlavy. Lev je přítomný vlastně úplně všude — byl symbolem bohatých dóžat a teď je symbolem provincie Veneto. A všude se mísí víra s uměním — nespočet starých kostelů a chrámů zdobí práce starých mistrů, před kterými zůstanete pokorně stát v posvátném úžasu.

Severní Itálie — to jsou butiky Gucci, Emporio Armani, Prada v každém větším městě... a obchody Benettonu (vyráběného v nedalekém městě Treviso) téměř v každém městě.

Zdroj textu.