Směrem na jih leží v srdci Itálie region Emilia-Romagna, který se stal centrem poválečného průmyslového rozvoje a životní úroveň jeho obyvatel je srovnatelná s úrovní v Piemontu a Lombardii. Je však také tradiční baštou italské levice. Jeho pobřeží mají v oblibě italští turisté a město Rimini patří mezi nejuvolněněj ší a nejmódnější italská přímořská letoviska a může se pochlubit bohatou klubovou scénou. Lépe však uděláte, pokud vynecháte pláže a zaměříte se na starobylá kulturní centra Ravenou, Parmu a správní středisko regionu Bolognu, jedno z nejrušnějších a historicky nejzajímavějších měst v Itálii, které však turisté často neprávem přehlížejí.  

Centrální Itálie asi nejlépe odpovídá obvyklým představám o zemi jako takové. Toskánsko je se svou nesmírně malebnou zvlněnou krajinou a historickými městy Florencií, Pisou a Sienou, plnými památek a uměleckých děl, jedním z nejnavštěvovanějších regionů. Sousední Umbrie má podobný charakter, ale zavítá sem celkově méně turistů, přestože každoročně přijíždí hodně lidí do zdejších měst Perugie, Spoleta a Assisi. Východněji ležící region Marky čeká zřejmě časem stejný osud, ale v současnosti je turistickým ruchem poměrně nedotčený. Perlami tohoto regionu jsou města Urbino a Áscoli Piceno.

Jižně od Marek se okolo nejvyšího apeninského masivu Gran Sasso d´Italia rozkládají regiony Abruzzy a Molise. Tyto od evropské pevniny dosti vzdálené kraje mají již poněkud jižanský charakter, obzvláště Molise, podobně jako Lazio na západě, chudý a občas zanedbávaný region, jehož zvrásněná krajina kontrastuje s pěstěnými, kultivovanými oblastmi ostatních centrálních regionů. Výjimečné postavení zaujímá v Laziu Řím, hlavní město Itálie, které přitahuje davy turistů. Nenáleží k severu ani k jihu, jeho obyvatelé jsou hrdí a stojí stranou rozmíšek mezi ostatními obyvateli země. Řím je úchvatné město, které se nepodobá žádnému jinému a v počtu historických památek překonává všechna ostatní italská města.