Zajímavosti o Itálii a Italech:

Italové i po krátkém vztahu hned chtějí mít svatbu. Vztah třeba pak nefunguje, ale rozvod je v Itálii celkem vzácný. Častá je ale nevěra Italů (hlavně muži jsou hodně promiskuitní).

Další tip se ukáže za: 8 sekund
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_2
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_1
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_4
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_3
previous arrow
next arrow

Odborný slovníček pojmů

Odborný slovník (italské stavebnictví)

  • AGORA Náměstí, tržiště a shromaždiště občanů v starořeckých městech.
  • AMBON jednoduchá kazatelna v kostelech.
  • APSIDA Prostor půlkruhového nebo polygonální· ho půdorysu, v němž bývá umístěn oltář křesťanského kostela (obvykle na východním konci).
  • ARCHITRÁV V antickém stavitelství hlavní vodorovný trám položený na pilířích nebo hlavicích sloupů, spodní část kladí.
  • ATRIUM Vnitřní nádvoří starořímského domu.
  • BALDACHÝN Stříškový závěs nad oltářem, trůnem nebo lůžkem.
  • BAZILIKA Původně antická civilní administrativní budova a tržnice, později základní typ křesťanského chrámu, s interiérem uzavřeným plochým stropem.
  • BELVEDER Pavilonová, neobytná stavba budovaná obvykle v zahradě na vyhlídkovém místě.
  • CALDARIUM Místnost v antických lázních určená pro horkou koupel.
  • CELA Ústřední síň antického chrámu, bez oken, se sochou božstva, přístupná jen kněžím.
  • COSMATSKÁ PRÁCE Dekorativní barevná mazaika z mramoru v raně křesťanských italských kostelech, zejména v Římě.
  • DECUMANUS MAXIMUS Hlavní ulice starořímského města. Druhá hlavní ulice, která ji pravoúhle protínala, se nazývala DECUMANUS INFERIORE.
  • FRIGIDARIUM Místnost v antických lázních určená pro studenou koupel.
  • FRESKA Technika nástěnné malby prováděná příradními pigmenty na čerstvou vápennou omítku. Barvy se vsáknou do vlhkého podkladu a pevně se s ním spojí.
  • HLAVICE Vrchní ukončení sloupu nebo pilíře
  • KAMPANILA Zvonice v italských městech, obvykle postavená odděleně od chrámu.
  • KLADl Vodorovná část budovy nesená svislými podporami, antické kladí se skládá zpravidla z architrávu, vlysu a římsy.
  • KNĚŽIŠTĚ (PRESBYTÁŘ) Část kostela, kde je umístěn oltář.
  • KRYPTA Pohřební kaple, podzemní nebo polopodzemní, umístěná obvykle pod kostelním chórem.
  • KRYPTOPORTIKUS Podzemní chodba.
  • KYKLOPSKÉ ZDl Opevnění zbudované z masivních, nahrubo otesaných kamenných bloků.
  • LODŽIE Krytá chodba nebo síň, otevřená na jedné straně arkádami.
  • MITHRAISMUS Kult spojený s Mithrou, perským bohem světla a dobra.
  • METOPA Součást vlysu antického chrámu, pravoúhlá deska hladká nebo zdobená reliéfem či malbou.
  • PIANO NOBILE Hlavní podlaží paláce, obvykle první poschodí, s reprezentačními místnostmi. 
  • POLYPTYCH Obrazový celek skládající se z několika dílů (tematických částí).
  • PRESEPIO Vánoční jesličky. 
  • PORTIKUS Otevřená sloupová předsí~ před hlavním vchodem chrámu nebo veřejné budovy.
  • PUTTO Dekorativní dětské postavy zobrazované na rozdíl od amoretů bez křídel.
  • RELIKVIÁŘ Schránka na ostatky svatých.
  • ŘiMSA Horní část klasické fasády, nejčastěji vodorovný pás vystupující z líce zdiva.
  • SGRAFITO Technika nástěnné ornamentální výzdoby prováděná proškrabáváním vrchní mokré světlé vrstvy omítky do spodní barevné, tmavé vrstvy.
  • STYLOBAT Stupňovitá podezdívka antických chrámů .
  • ŠEROSVIT (CHIAROSCURO) Způsob malby pískovými a hnědavými tóny působící iluzi plasticity nebo prostoru, užívaný zejména v renesanci.
  • ŠTUK Jemná omítka z rozemletého mramoru nebo ze sádry, vápna a jemného písku používaná k dekorativní výzdobě.
  • THERMY Antické veřejné lázně, obvykle rozsáhlý komplex budov určený kromě koupelí k aktivnímu odpočinku a zábavě.
  • TRIPTYCH Trojdílný obraz nebo oltář, jehož části spolu souvisejí.
  • TROMPE L'OEIL Způsob malby pracující s optickým klamem, iluzivní výzdoba vytvářející dojem perspektivy.
  • VLYS Střední pás kladí antické architektury.
  • VOTIVNÍ PŘEDMĚT Artefakt, jehož prostřednictvím se lidé dovolávali pomoci božských sil, v křesťanství pomoci Boha nebo světců .