Roccasecca dei Volsci - krásná zapadlá italská vesnička na kopci s výhledy do okolí
Může být zajímavé vybrat náhodné místo a prostě tam jet. Vytipoval jsem si jednu malou vesničku na kopci v regionu Lazio a nelitoval jsem. Poklidné místo, velmi vstřícní lidé, všichni na mě koukali, protože tu turistu viděli naposledy tak v roce 1987 :). Velmi pospolití, otevřené dveře do domů, klíče ve dveřích. Zjevné, že se tu všichni znají a i zdi tu mají oči :)
Obchůdek s potravinami (alimentari), pobíhající pes, úplně cizí děti mi mávají. A protože miluji výšky, vyjíždím nad vesničku, kde me čeká krásná podívaná na jakousi kapličku s lavečkou a skvělými výhledy. Tady jsem opravdu (asi poprvé v Itálii) cítitil co je to opravdová svoboda a volnost. Vesnička se jmenuje Roccasecca dei Volsci (v hrubém překladu něco jako "suchá rokle").
Tu fotku dole jsem si pracovně nazval MODRÁ (ne moudrá) rada starších :) Pánové byli monitorovacím systémem vesnice - místo obecních kamer. Úhel záběru 360° :D
Kaplička nad vesnicí Roccasecca dei Volsci. Mimořádně příjemné a přívětivé místo plné pozitivní energie.
U kapličky byl nápis: "Anche quando non ci sei, io mi giro a cercarti. É non ti credo piú. Perche se ci tieni ad una persona la paura te la fai passare. Ci vogliamo, ma non lo sappiamo."
"I když tu nejsi budu tě hledat nebo Tě stvořím. Už Ti nevěřím. Když ti na někom záleží, překonas i strach. Chceme ale nevíme jak na to."
Rád si čtu podobné nápisy ... člověk může pak přemýšlet koho se to mohlo týkat, co cítil a co tím co napsal vlastně myslel (asi myslela ... toto zřejmě psala nějaká asi zamilovaná holka).
Tento pán je zajímavá postava zdejšího místa. Žije v domku nahoře na kopci jak vede ta cesta. Má 2 krávy a domek co je na fotce. Dali jsme se do řeči kdo jsme, co jsme, co tu děláme (s jeho dialktem to bylo poměrně náročné, ale oba jsme to statečně nějak zvládali) a když jsem se ho ptal co dělá nebo dělal, odpověděl: "Sono ricco e pigro, non ho lavorato mai." A smál se u toho až se seismografy v Neapoli otřásaly :) Doteď přemýšlím, jestli myslel to, že je bohatý tím, že mu tu vlastně nic nechybí - asi to tak je.
Mohyla na kopci nad vesnicí Roccasecca dei Volsci. Říká se, že když dáte na mohylu i vy kamínek a ten nespadne, na místo se někdy vrátíte. Nespadl :)
Na kopci krásně voněla mateřídouška. Místo jsem si uložil do GPS, abych se sem mohl někdy vrátit.