Chiusi, Toskánsko, Itálie - fotogfafie, podzemní katakomby, akvadukty, vodní nádrž, dóm, muzea
Pokud milujete hlučná města plná turistů a mumraje, jako je třeba Siena, Florencie a Pisa, tak malé městečko Chiusi není nic pro vás. Je to poklidné, velmi příjemné a tiché město na kopci s hezkým výhledem do dálek. Městečko je jako dělané pro bezcílné bloudění poklidnými ulicemi a posedávání na lavičkách či kavárnách s kávou a zmrzlinou. Už když jsem vcházel do města přes ulici Via Porsenna, tak mně zaujala malinkatá velmi tmavá restaurace, která byla ověšena Micheilnskými doporučeními (viz foto). S obveseleně smíšenými pocity :) jsem prošel dál na hlavní náměstí Piazza Duomo. Je to centrum dění města. Je tu nejstarší dóm v Toskánsku a 2 muzea - archeologico nazionale (v něm bylo asi 10 zaměstnanců, kteří nedělali nic jiného než že tlachali :) ), ve kterém byly převážně starověké předměty z doby bronzové, železné ad. (vázy, urny, ozdobné předměty, "bižuterie" ad.) a Museo della Catedrale. To bylo pro mě mnohem zajíměvější. Muzeum obsahovalo převážně církevní předměty, ale hlavně jsem se s průvodkyní (sám) dostal do 120 metrů dlouhých, současně ale úzkých a nízkýc akvaduktů (Labyrint Porsenna) pod muzeem a na závěr do obrovské vodní cisterny (převážně s hliněnými stěnami), která je pod hlavním náměstím (viz foto).
Bylo mi vysvětleno, že kdo ovládal vodu, byl strategicky ve výhodě, protože je v Toskánsku zoufale málo vodních toků. Z cisterny je pak přímý průchod do věže se zvonicí. Bohužel do zvonice samotné jsem se nedostal (ač to turistický průvodce uváděl, že to lze). Zažil jsem tu také pohřeb. Zvony zpočátku bily jeden po druhém (asi v 10ti rotacích - mám na videu) a pak se rozezněly všechny najednou. To je pro zdejší lidi znamení, že je něčí pohřeb. Je to forma svolávání do dómu (což mi vysvětlila také průvodkyně). V dómě jsou balkony (viz foto), ale bohužel ani na ně mě nikdo nepustil, ač jsem o to 2x požádal (vstup byl z katedrálního muzea, viděl jsem i kovové dveře na balkony). Bylo mi vysvětleno, že "to je věc církve," muzeum a dóm spolu nesouvisí a že my běžní lidé tam nemůžeme.
Po další hodině bezcílného, ale příjemného toulání se po ulicích Chiusi jsem si chvilku ještě poseděl při záři slunečních paprsků na výhledu pod městem a nakonec odjel "domů" - do Montepulciana.
