Italové milují děti nadevše, stejně jako svou rodinu. Dětem se věnují, hlídají je, aby se jim nic nestalo (psi, auta, ...), povídají si s nimi, vysvětlují jim.
Městečko Polignano a mare je malý přístav se středověkým jádrem, které je situováno na okraji vápencového útesu. Městečko se těší stále vzrůstající oblibě. V neděli sem míří lidé za sluněním na útesech nebo aby si jen tak odpočinuli při pohledu na vlny tříštící se o skály. Pokud nemáte vlastní auto, nejsnáze se sem z Bari dostanete vlakem. Pokud chcete zažít něco neobvyklého, navštivte jeskynní restauraci (květen-říjen). Doporučuji předem zarervovat místo. Je posazená vysoko nad tříštícími se vlnami moře. V restauraci se připravuijí vynikající jídla z plodů moře a spousta dalších lahůdek. Restaurace se nachází u hotelu Grotta Palazzese ve staré části města. V hotelu a restauraci jsem si domluvil prohlídku, takže jsem mohl udělat pár fotek (řekl jsem, že jsem cestovatel a píšu o Itálii a zmínil, že o nich napíšu do webu a na FB). V kostele Chiesa Madre di S. Maria Assunta jsem se "nachomýtl" k bohoslužbě. Video je ZDE.
Cestování autem po Itálii bývá většinou bezproblémové, ale doprava ve městech může představovat tvrdý oříšek. Silnice jsou kvalitní a nejdůležitější oblasti jsou pokryty síti dálnic (autostrada). Italští řidiči nejsou tak nervózní, jak se o nich říká, mají ovšem velké potíže s dodržováním předpisů . Nejlepším řešením je vyhnout se průjezdům městy, kdekoli je to možné, protože zácpy, stále se rozšiřující systém jednosměrných ulic a občasné netrpělivé reakce italských řidičů mohou řízení auta ve městech hodně znepříjemnit. Také parkování ve městech je
většinou problémové. Pokud zaparkujete na nedovoleném místě označeném jako zona di rimozione, většinou vám auto odtáhnou nebo nasadí botičku . Dobrou pomůckou jsou malé hodiny, které si přilepíte na přední sklo a označíte na nich čas, kdy jste auto zaparkovali, abyste ukázali, že se stále nacházíte v povoleném limitu. Auta z půjčovny většinou bývají touto pomůckou vybavena a můžete ji zakoupit v turistické informační kanceláři. Zaparkovat v noci je snadnější než ve dne, ale dejte si pozor, abyste nezaparkovali v ulici, kde se ráno koná trh. Stále
více měst zavádí systém barevně označených parkovacích ploch: modré parkovací plochy (ohraničené modrou čarou) většinou povolují parkování maximálně hodinu nebo dvě a stojí 0,70-1,50 eur na hodinu (zaplatíte v automatu nebo hlídači). Někdy bývá parkování zdarma od 13.00 do 15.00 hodin (italská siesta)
a v neděli . Bílé parkovací plochy umožňují v některých městech neomezené parkování zdarma, v jiných městech však mohou být vyhrazeny pro tamní obyvatele (rezidenty). Žluté parkovací plochy jsou téměř vždy vyhrazeny pro rezidenty. Všimněte si, že ohrazené městské oblasti s pěšími zónami
obvykle umožňují turistům vjet do areálu a vyložit zavazadla v hotelu. Krytá parkoviště, často malé uzavřené garáže, jsou obvykle drahá, ve velkých městech stojí až 20 eur za den.
Dálnice a mýtné v Itálii
Na většině dálnic se platí mýtné. Při vjezdu na dálnici si vezmete lístek a zaplatíte při výjezdu. U automatických mýtných bran se požadovaná částka rozsvítí na obrazovce. Přijímány jsou také hlavní kreditní karty - sledujte nápisy Viacard. Mýtné se u delších cest může prodražit. Bezolovnatý benzin je označen nápisem senza plombo.
Jak vypadá mýtná brána v Itálii vidíte zde na fotografii:
Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch dne . V kategorii Regiony Itálie
Region jižní Itálie na Jaderském pobřeží. Jeho největším lákadlem je jistě poloostrov Gargano, který nabízí nespočet půvabných zátok, zálivů, skalních útesů a ostrůvků, ale také historických městeček. V neposlední řadě je to velké množství olivových hájů, "Bílé město" Ostuni je původně řeckým městem, které lemují pobřeží v opravdu velké míře. Píšu zde o "Bílém městě" Ostuni a jeho přímořském letovisku Villanova di Ostuni, které nabízí písečné pláže i skalnaté útesy. A proč bývá Ostuni označováno takovým přízviskem? Protože snad všechny jeho domy jsou natřeny na bílo! A opravdu, pokaždé, když se od moře podíváte, vidíte jeden velký bílý kus čehosi na kopcích 6 kilometrů od pobřeží.
Město Lecce je vyhlášené svými barokními stavbami (tzv. apulijský barok). Při toulkách fotogenickým Lecce můžete obdivovat také ještě historičtější část města, která se jmenuje Rudiae. Lecce je skvělé výchozí centrum poloostrova Salentina. Pokud poloostrov chcete projet, doporučuji ubytovat se zde. V okolí města jsou maličké, sluncem vyprahlé vesničky, které jako by vyrůstaly ze suché, kamenité, červené země. Každopádně ať už jste nebo nejste milovníci baroka, je skoro zaručeno, že zůstanete v němém úžasu nad skvostnými stavbami tohoto slohu. Jistou nevýhodou je, že barokní památky těsně obklopují moderní budovy, což trošku kazí vjem z tohoto místa. Ve městě se ve stavebnictví hodně využíval místní měkký nažloutlý pískovec, který později ztvrdl. Bohužel zdejší znečištěné ovzduší pamítky ničí, takže restaurátoři mají plné ruce práce vzácné památky udržet.
Rozsáhlou síť italské dopravy po moři zabezpečují trajekty a raketové lodě provozované mnoha různými soukromými společnostmi. Velké trajekty s možností převozu osobních automobilů spojují velké ostrovy Sardinii a Sicílii s přístavy Janovem, livornem, La Spezií, Civitavecchií, Fiumicinem a Neapolí na pevnině. Menší ostrovní uskupení, Tremitské ostrovy nebo ostrovy v Neapolském zálivu, jsou propojena s několika blízkými městy na pevnině. Ceny za přepravu jsou rozumné, ale u oblíbených spojů, zejména na Sardinii, je v létě třeba rezervovat si místo se značným předstihem, zvláště pokud chcete převážet auto. Počítejte také s tím, že počet plaveb se po skončení letní sezony radikálně sníží a některé linky přestávají jezdit úplně. Rámcový přehled počtu spojení a časového vymezení plaveb najdete v části Informace o dopravě v závěru příslušných kapitol. Podrobné aktuální informace o plavebních řádech získáte v místní turistické informační kanceláři nebo na www.traghetti.com . Trajektové lístky prodávají i různé specializované české agentury.
Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch dne . V kategorii Regiony Itálie
Nejjižnější region pevninské Itálie nacházející se na samé špici "italské boty". Kalábrie se narozdíl od severských letovisek pyšní průzračně čistým mořem, písčitými nebo oblázkovými plážemi, které se střídají se skalnatými útesy. Je to region s bohatou středomořskou vegetací, příjemnými lidmi a v neposlední řadě také mnohem nižšími cenami ubytování i potravin. Západní pobřeží Kalábrie na sever od města PizzoDočtete se zde o navštívených letoviscích, kterými jsou Scalea, San Lucido, Ricadi (Capo Vaticano), Bova Marina, Guardavalle Marina, Montepaone Lido a Simeri Mare. Mezi pěkná větší města v Kalábrii patří vnitrozemská Cosenza, jižanské Reggio di Calabria nebo historická městečka Tropea a Pizzo. Zajímavým tipem na výlet může být výlet úzkorozchodnou železnicí spojující Catanzro a Cosenzu, která vás sveze kalábrijským kopcovitým vnitrozemím.
Gallipolije novým názvem města, které se původně jmenovalo řecky Kallipolis. Nové město vyrostlo na pevnině, kam se v 18. století rozšířila populace původního ostrůvku. Za mostem na ostrůvku se nachází poetická část města. Je to právě stará čtvt s labyrintem vinoucích se bílých uliček (převážně 15. století) opevněných aragonským hradem. Pokud milujete moře, můžete využít pláže, které se nachází nedaleko Gallipoli - např. Baia Verde. Malé zátoky a písečné plážičky na severu nedaleko vesniček Santa Caterina a Santa Maria al Bagno jsou krásnější. Z místa je krásný výhled na moře, které je v těchto místech velmi čisté. A nezapomeňte - město ožívá až večer. Přes den tak nějak "přežívá" :)
Podobně jako v celé Evropě, i ceny letenek v Itálii prošly za posledních pár let doslova revolucí. Služby skomírající státní letecké společnosti významně doplnily malé letecké firmy, a tak se stal kdysi drahý způsob dopravy výhodnou možností cestováni. Levné aerolinie neustále vznikají a zanikají a s nimi se objevují i všemožné slevy a speciální nabídky. Vyplatí se proto věnovat ještě před zakoupením letenky pozornost aktuální situaci na trhu a rezervovat si lístek v co největším předstihu.
Brindisi (Brindisium) je historické město plné ulic s palmami, které plnilo a plní úlohu námořního přístavu. Dříve se jmenovalo Brundisium. Město bylo, je a asi ještě dlouho bude přestupní stanicí cestovatelů a poutníků. Ne náhodou je v něm umístěno i letiště (Papola Casale). Pokud máte v plánu plout do Řecka, je pravděpodobné, že se právě v Brindisi objevíte. Celé město je doslova přeplněno kancelářemi lodních společností a lodní přeprava je také hlavním zdrojem lokálních příjmů. Hlavní ulice je Corso Garibaldi, kde můžete navštívit nějakou restauraci nebo bar. Navštívit můžete také starou část města, která sice nemá mnoho antických pozůstatků, ale dýchne na vás jeho příjemná, téměř orientální atmosféra, která může být obohacena prohlídkoku některých památek. Místní passegiata (korzo) patří k nejvelkolepějším na celém jihu Itálie.
Vlaky nejezdí všude a dříve či později budete muset využit místní autobusy. Téměř do všech obcí zajíždí nějaký autobusový spoj, ale v odlehlejších místech je spojení málo a v neděli mohou být výrazně omezená, případně nejezdí vůbec. Nezapomeňte také, že ve venkovských oblastech jsou jízdní řády přizpůsobeny pracovnímu a školnímu dni, což často znamená, že jediný spoj z obce jede časně ráno a o školních prázdninách nemusí autobusy jezdit vůbec.
V Itálii neexistuje celostátní autobusová společnost, několik firem zajíždí i do míst mimo oblast, kterou pokrývají. Autobusová nádraží mohou být ve velkých městech situována kdekoli, většinou však jsou rozumně umístěna vedle vlakových nádraží. Jejich poloha je většinou přesně uvedena v textu průvodce, pokud si však nejste jisti, zeptejte se na cestu k autostazione.
V menších městech a vesnicích autobusy většinou přijíždějí na hlavni náměstí. Jízdenky si můžete koupit bezprostředně před cestou v pokladně na autobusovém nádraží nebo v autobuse. Pro delší cesty si je můžete koupit předem v kanceláři autobusové společnosti, ale rezervace místenek obvykle není možná.
Pokud chcete vystoupit, požádejte řidiče: "Posso scendere?", příští zastávka se italsky řekne: "La prossima fermata."
Městské autobusy jsou vždy levné, lístek obvykle pořídíte za jednotnou cenu kolem 1 eura. Na jihu bývá cena ještě o něco nižší. Jízdenku si musíte koupit před nástupem do autobusu a po zakoupení platí pouze hodinu, během níž však můžete neomezeně přestupovat. Jízdenky jsou k dostání
na mnoha místech, obvykle u novinových stánků a v trafikách, ale také ve všech obchodech, kde je prodej jízdenek inzerován nápisem biglietti, včetně prodejen v kempech a recepcí v hotelech. Po nástupu musíte označit lístek v přístroji v zadní části autobusu. Celý systém je založen na
důvěře, ale ve většině měst chodí pravidelně revizoři a černí pasažéři platí vysoké pokuty.
Užitečným zdrojem informací je stránka www.busstation.net/main/busita.htm , na níž najdete odkazy na stránky stovek italských autobusových společnosti.
Městečko Polignano a mare je malý přístav se středověkým jádrem, které je situováno na okraji vápencového útesu. Městečko se těší stále vzrůstající oblibě. V neděli sem míří lidé za sluněním na útesech nebo aby si jen tak odpočinuli při pohledu na vlny tříštící se o skály. Pokud nemáte vlastní auto, nejsnáze se sem z Bari dostanete vlakem. Pokud chcete zažít něco neobvyklého, navštivte jeskynní restauraci (květen-říjen). Doporučuji předem zarervovat místo. Je posazená vysoko nad tříštícími se vlnami moře. V restauraci se připravuijí vynikající jídla z plodů moře a spousta dalších lahůdek. Restaurace se nachází u hotelu Grotta Palazzese ve staré části města. V hotelu a restauraci jsem si domluvil prohlídku, takže jsem mohl udělat pár fotek (řekl jsem, že jsem cestovatel a píšu o Itálii a zmínil, že o nich napíšu do webu a na FB). V kostele Chiesa Madre di S. Maria Assunta jsem se "nachomýtl" k bohoslužbě. Video je ZDE.
Město Lecce je vyhlášené svými barokními stavbami (tzv. apulijský barok). Při toulkách fotogenickým Lecce můžete obdivovat také ještě historičtější část města, která se jmenuje Rudiae. Lecce je skvělé výchozí centrum poloostrova Salentina. Pokud poloostrov chcete projet, doporučuji ubytovat se zde. V okolí města jsou maličké, sluncem vyprahlé vesničky, které jako by vyrůstaly ze suché, kamenité, červené země. Každopádně ať už jste nebo nejste milovníci baroka, je skoro zaručeno, že zůstanete v němém úžasu nad skvostnými stavbami tohoto slohu. Jistou nevýhodou je, že barokní památky těsně obklopují moderní budovy, což trošku kazí vjem z tohoto místa. Ve městě se ve stavebnictví hodně využíval místní měkký nažloutlý pískovec, který později ztvrdl. Bohužel zdejší znečištěné ovzduší pamítky ničí, takže restaurátoři mají plné ruce práce vzácné památky udržet.
Gallipoli je novým názvem města, které se původně jmenovalo řecky Kallipolis. Nové město vyrostlo na pevnině, kam se v 18. století rozšířila populace původního ostrůvku. Za mostem na ostrůvku se nachází poetická část města. Je to právě stará čtvt s labyrintem vinoucích se bílých uliček (převážně 15. století) opevněných aragonským hradem. Pokud milujete moře, můžete využít pláže, které se nachází nedaleko Gallipoli - např. Baia Verde. Malé zátoky a písečné plážičky na severu nedaleko vesniček Santa Caterina a Santa Maria al Bagno jsou krásnější. Z místa je krásný výhled na moře, které je v těchto místech velmi čisté. A nezapomeňte - město ožívá až večer. Přes den tak nějak "přežívá" :)
Brindisi (Brindisium) je historické město plné ulic s palmami, které plnilo a plní úlohu námořního přístavu. Dříve se jmenovalo Brundisium. Město bylo, je a asi ještě dlouho bude přestupní stanicí cestovatelů a poutníků. Ne náhodou je v něm umístěno i letiště (Papola Casale). Pokud máte v plánu plout do Řecka, je pravděpodobné, že se právě v Brindisi objevíte. Celé město je doslova přeplněno kancelářemi lodních společností a lodní přeprava je také hlavním zdrojem lokálních příjmů. Hlavní ulice je Corso Garibaldi, kde můžete navštívit nějakou restauraci nebo bar. Navštívit můžete také starou část města, která sice nemá mnoho antických pozůstatků, ale dýchne na vás jeho příjemná, téměř orientální atmosféra, která může být obohacena prohlídkoku některých památek. Místní passegiata (korzo) patří k nejvelkolepějším na celém jihu Itálie.
